Zajímavosti
Zajímavosti a tipy na výlet
Pamětní deska obětem padlým v I. světové válce
Od roku 1998 do roku 2018 se na stěně budovy obecního úřadu nacházela pamětní deska se jmény světelských vojáků, kteří padli během I. světové války. Nyní je umístěna na samostatném kamenném památníku, který se nachází v blízkosti místní autobusové zastávky.
Pomník Františka Palackého
Při hlavní silnici vedoucí ze Šebetova do Cetkovic stojí pomník Františka Palackého. Postavili jej na začátku minulého století členové místního čtenářského spolku Svornost.
Pomník císaře Františka Josefa I.
V období 1908 – 1918 stával v obci pomník habsburského císaře. V roce 2017 byla bysta na původním místě obnovena a nyní se nachází v areálu u fotbalového hřiště.
Starý dvůr a erb kláštera Hradisko u Olomouce
V obci se dochovala část budov starého dvora (tzv. Familií), založeného roku 1563 opatem kláštera Hradisko u Olomouce a barokně přestavěného za opata Benedictuse Bönische v roce 1721. Tehdy byl zasazen do zdi dvora erb kláštera Hradisko u Olomouce s postavou svatého Štěpána v jedné polovině a v horní části s iniciálami BBAG zmiňovaného opata.
Tento erb byl při bourání části budov dvora ve 20. století zazděn na zeď nového domu č.p.30. Starý dvůr byl po zrušení kláštera roku 1787 rozparcelován mezi nové usedlíky, tzv. familianty. Tak vznikla nová část obce – osada Přívěst.
Kaplička
Na návsi stojí kaplička z roku 1872. Opravena a nově zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie byla v roce 1996.
Kříže
Na katastru obce se nachází pět křížů, které byly v roce 1997 opraveny. U dvou z nich, stojících přímo v obci je zachován původní litinový kříž.
Liznův kříž stojí po pravé straně při silnici ze Světlé na Šebetov u odbočky do Mořicova dvora.
Misionářský kříž též zvaný vaný Kostíkův stojí naproti autobusové zastávce (směr Cetkovice).
Spodní kříž stojí na dolním konci návsi (v západní části obce) naproti domu č. 8.
Starý kříž stojí u polní cesty asi 250 m západně pod obcí.
Krchňákův kříž stojí na rozhraní katastrů obcí Světlá a Cetkovice po levé straně při silnici.
Lidová architektura
Ve Světlé se dochovalo několik roubených stodol z 18. století, stará selská stavení podsedníků z 19. století a počátku 20. století a několik domků tzv. domkařů z 19. století v části bývalé osady Přívěst.
Nulliporové vápence
V době mladších třetihor, v miocénu, vniklo na území dnešní Malé Hané moře. Táhlo se úzkým „chobotem“ od Vídně až k České Třebové. Toto moře zde usadilo vrstvy slínu, někde velmi mocné, s četnými krásně zachovalými zkamenělinami mořských živočichů, hlavně dírkovců, korálů a měkkýšů. V nadloží slínu byly na některých místech mezi Světlou a Cetkovicemi (ale i na jiných místech v okolí) usazeny pevné bělošedé litavské vápence, obsahující hojně zrna mořské řasy rodu Nullipora. Podle těchto řas jsou nazývané nulliporové.
Vápence jsou hrubé a často přeplněné málo zřetelnými zkamenělinami živočichů bývalého moře. Tato struktura s různými dírkami a skulinkami mu u místních obyvatel vysloužila pojmenování myšiák.
Vzhledem k tvrdosti nuliporového vápence, byl těžen a v okolí hojně využíván jako stavební materiál. Přibližně 700 m severovýchodně od Světlé jsou v terénu patrné jámy těchto bývalých povrchových lomů se zbytky vápencových ložisek.
Starý zavlažovací systém
Podél cesty k vlakové zastávce se na potoce a okolních loukách nacházejí zbytky starého zavlažovacího systému, postaveného v letech 1927-1928. Sloužil k zavlažování mezofilních (střídavě vlhkých) luk, které byly ve 20. letech minulého století v důsledku odvodňování celého obecního katastru odvodněny. Celý systém zavlažovacích kanálů a stavidel přestal být využíván v průběhu 50. let 20. století při vzniku JZD.
Rozvodí řek Moravy a Dyje
V nejvyšší části nížiny Malé Hané, mezi Světlou a Borotínem, vznikl po ústupu posledního moře plochý hřbet, který zde vytvořil rozvodnici dvou povodí – dnešní řeky Moravy a Dyje.
Přírodní zajímavost tohoto vodního předělu neboli rozvodí, se nachází asi 1 km západně pod obcí Světlou uprostřed roviny v lukách, v nadmořské výšce přibližně 401 metrů, nedaleko železniční zastávky Světlá. Z východních kopců teče Světelský potok, který se zde stáčí na sever, získává jméno Uhřický a vlévá se do říčky Jevíčka – povodí Moravy. Ze západních protějších svahů od Borotína teče Stříbrný potok, který se zde v bezprostřední blízkosti několika kroků od Světelského potoka naopak stáčí na jih a vlévá se do Semíče, tvořící povodí řeky Dyje